Následovaly schůzky s grafikem, fotografem a také komunikace s tiskárnou. Na každé publikaci jsme se snažili spolupracovat s jinými umělci, abychom dali prostor co nejvíce lidem. A jak už to tak bývá, tak kromě radosti a nadšení, doprovázelo vznik publikace také hodně stresu a nezdarů. Na jeden z takových okamžiků reaguje Verča, další členka týmu, která musela řešit problém s včasnou dodávkou publikací: 

„Konkrétně u letní publikace došlo ke zpoždění v tiskárně a museli jsme sami jet velmi brzy ráno přes půlku republiky do tiskárny pro publikace, abychom je vydaly včas. Pak jsme celý den kompletovali a večer ještě rozváželi na prodejní místa – byl to hodně dlouhý a stresující den, ale stál za to. Často se mi stalo, že jsem publikace přivezla na nějaké místo a o deset minut později už ji někdo koupil a minula jsem se tak těsně s naším fanouškem – tenkrát šlo hlavně o našeho Karla, kterého jsme ještě neznali. Vždycky si publikaci šel koupit dřív, než byla oficiálně v prodeji a vždycky se trefil přesně na čas, kdy jsme publikace dovezli do Book Therapy. Dnes je Karel plnohodnotným členem týmu.“ 

Zdálo by se, že vytisknutím publikací je celý proces téměř u konce. Opak je ale pravdou. V našem případě tím vždy začínala celá další kapitola vzniku dané publikace. Nejprve každý člen týmu připojil vlastnoruční podpis do každého výtisku, přičemž se musíme přiznat, že vzniklo i pár publikací s vcelku nevšedními podpisy. Což ale někteří z Vás, jakožto majitelé těchto kousků, určitě již rozluštili. Pak následovalo doplnění pohledů a kontrola kvality. Jak poznamenal další člen týmu Jakub, vše probíhalo v podstatě lehce intuitivně:

„Přišlo mi fajn, jak jsme se úplně amatérsky sešli v jednom bytě, udělali si pohodlí, povídali si a zdobili publikace.“

Jak už bylo výše zmíněno, v každé publikace je skryto mnoho překvapení a nejinak je tomu i v případě publikace LÉTO. Verča se svěřila, že její oblíbená činnost v rámci kompletace bylo zakládání pohledů:

„Mojí oblíbenou přílohou je založený pohled. Všechny pohledy jsme sesbírali po antikvariátech a mají připomínat ten „letní pozdrav z cest“, kterých jsme sami dříve posílali plno a nebo pořád posíláme. Zároveň je to i trochu nostalgické. Při společné týmové kompletaci publikací jsme se nejvíc nasmáli, a hlavně užasli při čtení jednotlivých pohledů. Mnoho z nich mělo i poštovní známku ještě z dob druhé světové války, jiné zase z raných dob Československa, s T. G. Masarykem, a podobně.“

Celý proces je dovršen tím, že osobně doručíme publikace na prodejní místa, navštívíme poštu a sledujeme Tvoje reakce, abychom byli příště zase o něco zkušenější a znalejší a tudíž věděli, jak pracovat příště. My sami si z procesu a vůbec z celého projektu odnášíme mnoho dobrého a doufáme, že to stejně tak cítíš i Ty. To nám dodává motivaci pokračovat v tom, co děláme. Na jeden takový konkrétní případ vzpomíná Tina, která zmiňuje konkrétní výpověď, která se od té doby neustále vyvíjí:

„Příběhů a vzpomínek mám s publikacemi spojených mnoho. Ale jedna, při které jsme se s týmem hodně nasmáli a která vlastně rezonuje dodnes, tak se týká tematické sekce, kterou jsme nazvali Rande. Publikovali jsme tam se svolením majitele reálné telefonní číslo neznámého chlapce. Holky z týmu si dokonce dělaly srandu, abych se na to číslo ozvala já, neboť jsem v té době byla bez partnera. Každopádně číslo jsme tedy otiskli s tím, že jsme vůbec netušili, jestli a jak se toto vyvine. Nakonec nám napsala slečna, že si s chlapcem již dlouho dopisujíi, neznají ani svoje jména, ale proběhla mezi nimi velmi terapeutická intimní diskuze. Někdy je jednodušší se svěřit někomu, kdo o vás nic neví a nemá žádné předsudky. A to si myslím, že je krásné a že to je vlastně důvod, proč to celé děláme. Abychom spojovali lidi a abychom jim pomohli se v tomto složitém světě najít a ukázat jim, že v tom nejsou sami.“

Na závěr Klárka dodává: “I teď, po roce, mám z tý naší letně letní papírový krásy velikánskou radost.”

A my doufáme, že naše pocity sdílíš, neboť Ty jsi důvodem, proč toto celé tvoříme!