PROČ ZAČÍT SE SEXUÁLNÍ VÝCHOVOU UŽ U BATOLAT?

Karolína Olive Křížová v rámci PRAHO! project | We Should Have a Talk

Karolína Olive Křížová, Konsent

Karolína Olive Křížová je psycholožka a odbornice v oblasti sexualizovaného násilí, sexuální výchovy a queer identit. V Konsentu koordinuje workshopy sexuální výchovy a prevence sexualizovaného násilí pro základní a střední školy. Působí také jako lektorka vzdělávání rodičů a pečujících, pedagogů a pedagožek a dalších skupin. Konsent od roku 2016 boří mýty o sexu a vztazích.

Co se vám vybaví, když se řekne sexuální výchova? Kondom a banán? Seriál na Netflixu? Pocit trapnosti? Snaha táty si s vámi „popovídat“ navzdory vašim protestům? Bravíčko? Nic? Sexuální výchova je přitom mnohem víc a když ji dokážeme vnímat v její bohatosti, bude nám zřejmé i její nezastupitelné místo ve výchově dětí od nejútlejšího věku. 

V dětství získáváme základy, které se dalekosáhle promítají do zbytku našeho života. Učíme se, že je fajn se před přecházením ulice rozhlédnout, ráno a večer si vyčistit zuby a poprosit, když po někom něco chci. U mnoha životních dovedností nám potřebnost jejich osvojování v raném věku přijde naprosto samozřejmá. Sexuální výchovu ale velká část rodičů mladších dětí považuje za něco, na co je ještě čas a co je aktuální, až když dítě přijde do puberty. 

Sexuální výchova přitom obsahuje spoustu prvků, které můžou – a podle WHO (2017) by i měly – být součástí výchovy v podstatě od narození. Nejde jen o to vysvětlit, jak se dělají děti (ač i tuto informaci lze správným jazykem a formou předat předškolnímu dítku). V první řadě  je zásadní děti učit o respektu a souhlasu, třeba proto, abychom je ochránili před zneužíváním. Můžeme tak ale i předcházet tomu, že naše dítě jednou ublíží někomu jinému. V praxi to znamená třeba to, že nebudeme dítě nutit dát pusu babičce. Že půjdeme vzorem a sami se vymezíme vůči nechtěným dotykům. Že řekneme dítěti, co bude paní doktorka dělat s jeho tělem a proč. Nebo že se vyhneme průpovídkám o tom, že „co se škádlívá, rádo se mívá.“

Jak dítě roste, můžeme na těchto základech stavět a otevírat pokročilejší témata sexuality a tělesna. Pokud jsme si dříve připravili půdu a tyto otázky nejsou v naší rodině tabu, nejspíš poděkujeme našemu minulému já, které nám tím ušetřilo mnoho trapných okamžiků. Nikdy ale není pozdě začít. Náctiletý člověk by měl vědět, co je menstruace a s čím souvisí, a to nehledě na to, jestli ho samotného menstruace čeká (protože ta je do značné míry věcí nás všech). Mělo by zaznít, že každý máme jiné tělo a je to tak správně. Je důležité proaktivně vyvracet rozšířené mýty (třeba ten o panenské bláně) a zmínit, že sex nemá bolet, nemusí zahrnovat penetraci nebo končit vyvrcholením muže (ani nikoho jiného) a vůbec, že sex nevypadá jako v pornu. 

Právě s pornem se přitom české děti poprvé setkávají průměrně ve 13 letech, z 12 % dokonce mezi 6. a 10. rokem věku (Sejbalová & Martincová, 2021). Důvody, proč porno není nejlepším pramenem informací o sexu, by vydaly na samostatný článek (nebo knihu). Důležité zjištění zmíněných autorek je, že z porna čerpají informace dvakrát častěji dospívající, kterým se nedostává kvalitní sexuální výchovy ve škole či v rodině. Ani s dalšími zdroji to ovšem není slavné – 70 % mladistvých se primárně obrací na spolužáky a spolužačky a na internet (vč. pornostránek), zatímco ve škole podle průzkumu České středoškolské unie (2020) téměř polovina dotázaných nezískala informace o sexu vůbec žádné. O souhlasu v partnerském a sexuálním životě pak ve škole nic neslyšeli 3 ze 4 dospívajících. A ve školách, kde sexuální výchova proběhne, je většinou ústřední téma ochrany před nechtěným těhotenstvím a sexuálně přenosnými infekcemi. Jistě se shodneme, že sexualita a intimita by měly být i o jiných, pozitivních věcech – o potěšení, komunikaci a respektu k sobě i druhým.

Hovory s dětmi o sexu a sexualitě nás nemusí děsit. Ať už máme doma dvouletou ratolest, náš partner má na víkendy čtrnáctiletého puberťáka nebo se jako vedoucí červenáme u zvídavých dotazů dětí v oddíle, existují nástroje, o které se opřít. Protože my v Konsentu víme, že mluvit o sexu, těle a intimitě s dětmi může být zapeklité, vydali jsme knížku Děti to chtěj vědět taky: O respektujících vztazích a sexuálním zdraví. Napsaly ji naše spolupracovnice Marcela Poláčková a Dagmar Krišová, a to na základě ověřených a kvalitních odborných pramenů. Kniha se skvěle doplňuje se stejnojmennou brožurou (ke stažení zdarma) a s workshopy, které nabízí ideální příležitost si citlivá témata nanečisto „osahat“. 

Kromě pečujících osob vzděláváme i vyučující, kterým mimo jiné poskytujeme bezplatné metodiky školních lekcí sexuální výchovy, táborové vedoucí, samotné studenty a studentky a mnohé další. Jestli jste se sami ve škole ani v rodině o sexu mnoho nedozvěděli, můžete si doplnit mezery třeba na našem Instagramu (@konsent_) a Facebooku (@kdyztonechce). A pokud s námi chcete dostávat kvalitní sexuální výchovu do českých škol a rodin, staňte se součástí #GeneraceK nebo podepište petici za kvalitnější sexuální výchovu na českých školách. Aby respekt a souhlas byly základem každé interakce.